Co je algoritmický stablecoin? Jak funguje?
Všechny stablecoiny mají v jádru stejný cíl — udržet hodnotu aktiva, na které jsou navázané —, ale každý na to jde jinak. Některé drží v rezervě fiat měnu v objemu odpovídajícím celé své nabídce, jiné fungují zcela bez krytí. Algoritmické stablecoiny, které do téhle rodiny patří také, se místo toho opírají o druhé, podpůrné aktivum, jímž navazují svou hodnotu na dolar. Je to trochu ironie, ale centrální banky řídí stabilitu a nabídku fiat měn velmi podobnými mechanismy. Základní princip algoritmických stablecoinů vypadá takto:
Především potřebuje celý ekosystém určitou míru podpory, aby vůbec fungoval. Mechanismus algoritmického stablecoinu využívá několik nástrojů, které mají udržet aktivum stabilní vůči dolaru. Na rozdíl od většiny stablecoinů jsou tyto nástroje zapsané přímo v protokolu a veřejně viditelné na blockchainu, takže do nich vidí každý. Fungování systému si můžeme ukázat na příkladu (použijeme ražebné, tedy seigniorage typ algoritmických stablecoinů — LUNA a UST):
Algoritmické stablecoiny založené na ražebném (například UST-LUNA) používají systém více kryptoměn: cena jedné z nich má zůstat pevná, zatímco druhá existuje právě proto, aby tuhle stabilitu umožnila. Modely ražebného obvykle pracují s mechanismy ražby (mint) a pálení (burn) zabudovanými do protokolu. Ty motivují účastníky trhu k nákupu a prodeji podpůrného kryptoaktiva, a tím tlačí cenu stablecoinu zpět k jeho navázání. Prolíná se tu tedy hned několik mechanismů volného trhu. To je vlastně i nejjednodušší odpověď na otázku, co je algoritmický stablecoin.
Vysvětleno na příkladu UST a LUNA: TerraUSD (UST) drží paritu 1:1 s americkým dolarem díky algoritmickému vztahu s LUNA, nativní kryptoměnou sítě Terra. Za tímhle vztahem stojí arbitrážní systém, který se zapne pokaždé, když UST navázání ztratí — a to v obou směrech.
Když je nabídka UST příliš malá a poptávka příliš vysoká, cena UST vystoupá nad 1 dolar. Aby se navázání obnovilo, umožňuje protokol Terra uživatelům směnit LUNA v hodnotě 1 dolaru za 1 UST přímo u protokolu. Tenhle obchod je nepřímé pálení: uživatel získaný UST prodá za 1,01 dolaru a vydělá 1 cent. Zní to jako drobné, jenže ve velkých objemech se z toho stávají velmi slušné částky.
Uživatelé mohou ze spálených LUNA razit tolik UST, kolik je potřeba, dokud se UST znovu neusadí na 1 dolaru. Nabídka tak roste, a jak nabídka roste, cena nakonec klesá.
Když je nabídka příliš velká a poptávka příliš nízká, děje se opak: cena UST spadne pod 1 dolar. Protokol pak umožní přesně opačný postup: uživatel koupí 1 UST za 0,99 dolaru a ten pak smění za LUNA v hodnotě 1 dolaru. Obchod spálí 1 UST a vyrazí LUNA za 1 dolar, přičemž arbitražér vydělá 0,01 UST.
I zde protokol Terra dovoluje uživatelům pálit UST a dostávat LUNA průběžně, dokud UST nedosáhne 1 dolaru.
Tenhle systém má ale své slabiny. Podívejme se na ně právě na příkladu UST a LUNA.
Proč UST a LUNA spadly?
I když to na první pohled může působit bezchybně, algoritmické stablecoiny mají jeden zásadní problém. Natolik zásadní, že když se v jakémkoli ekosystému algoritmického stablecoinu rozbije „tokenomická“ struktura pobídek a neexistuje žádná záchranná síť — garantovaný odkup ani pojištění vkladů —, položí to celý ekosystém.
Sedmého května se stalo přesně tohle. UST začal ztrácet stabilitu ve chvíli, kdy naplno vypukly velkoobjemové výběry z Anchoru, největšího protokolu decentralizovaných financí (DeFi) na Terře. To spustilo dominový efekt v UST poolu na protokolu Curve na Ethereu — hlavním uzlu likvidity stablecoinů v celém DeFi —, odkud rovněž odtekly velké objemy. Následně proběhla rozsáhlá ražba a prodej LUNA, které měly UST vyrovnat.
Jenže bránit hodnotu UST znamenalo obětovat cenu LUNA, protože to zvyšovalo její nabídku — a větší nabídka znamená prodejní tlak na cenu. Výsledek: LUNA se v noci na 11. května zhroutila, propadla o více než 99 procent až na 0,01 dolaru.