Cílem těžby kryptoměn, která začíná dobrým hardwarem, softwarem a kryptoměnovou peněženkou, je vytvářet kryptoměny řešením řady matematických úloh s různou úrovní obtížnosti. Jde o proces přidávání a odebírání transakcí zapsaných v blockchainu tak, aby je viděl každý. Těžaři prokazují správnost transakcí a posílají je do schvalovacího procesu. Tím se do řetězce přidávají nové bloky a je zajištěn nepřetržitý chod sítě. Nejdůležitější částí transakcí prováděných pomocí algoritmu SHA256* je právě potvrzovací mechanismus. Není to sice běžná situace, ale pokud transakci neschválí více než polovina těžařů, může být zrušena a výsledek schvalování je záporný. Protože síť neřídí žádná centrální autorita a ze své podstaty stojí na většinovém rozhodování, má každý těžař jeden hlas a platnost odměny získané vytěžením bloku musí být potvrzena.
Schválení těžby může probíhat dvěma způsoby: Proof of Work (PoW) a Proof of Stake (PoS). Těžař, který do schvalovacího procesu vstupuje přes Proof of Work, prokazuje jak své transakce, tak způsob, jakým je provedl. Ukazuje tak své postupy i jednotlivé kroky. Proof of Work se týká těžařů i jejich transakcí a těžař zároveň těží kryptoměny, které mu nepatří. Tím, že se prostřednictvím Proof of Work prokáže skutečné a správné provedení transakce, je doložena i správnost celého řetězce. Metoda PoW má vedle výhod i své nevýhody. Nákladné pořízení hardwaru, elektřina spotřebovaná při dokazování, rostoucí obtížnost a klesající odměna – to vše lze považovat za její stinné stránky.
Druhým způsobem potvrzování je Proof of Stake (PoS). Na rozdíl od Proof of Work je zde hlavním aktérem majitel kryptoměn. Validátorem je tedy ten, kdo kryptoměnu drží. PoS funguje jinak než těžba a je založen na množství. Čím více kryptoměn má člověk v peněžence, tím vyšší odměnu za dobu jejich držení získá. Doba držení zároveň znamená dobu potvrzování bloku. Pozor je tu třeba dát na jednu věc: „stáří“ prostředků (tedy doba, po kterou leží v peněžence) se vynuluje ve chvíli, kdy je z peněženky odešlete. Výše odměny se určuje podle délky setrvání v peněžence. Tomuto postupu se také říká tištění peněz a má řadu výhod. Nejsou potřeba náklady na hardware jako u Proof of Work, k provedení operace bohatě stačí běžný notebook. Spotřeba elektřiny je navíc co nejnižší a validátoři bývají síti věrnější. Sporným bodem je, že kryptoměny, které se obvykle vydávají v omezeném množství, drží určitá skupina lidí, a titul validátora tak má jen malý počet účastníků.
*SHA, tedy Secure Hash Algorithm, je jedinečný kryptografický hashovací proces, který pokrývá historická data.