Jaký je rozdíl mezi slippage a spreadem? A jak se slippage na kryptoměnovém trhu vyhnout?
Co je slippage? Proč vzniká rozdíl mezi nákupem a prodejem?
Spread je vzdálenost mezi nejvyšší nákupní a nejnižší prodejní cenou v knize objednávek daného aktiva.
Na tradičních trzích tento spread nejčastěji vytvářejí market makeři nebo zprostředkující poskytovatelé likvidity. Na kryptoměnových trzích vzniká z rozdílu mezi limitními příkazy kupujících a prodávajících.
Pokud chcete aktivum koupit okamžitě za tržní cenu, musíte ho koupit za nejnižší prodejní cenu, kterou nabízí prodávající. A pokud chcete okamžitě prodat, musíte naopak prodat za nejvyšší nákupní cenu.
Na aktivních trzích je tento rozdíl malý. Objem v knize objednávek je vysoký, takže aktivita kupujících a prodávajících cenou aktiva výrazně nehne. Když je spread větší, vyvolá provedení objemných příkazů cenové výkyvy.
Co je slippage?
Rozdílu mezi původně očekávanou cenou a skutečnou cenou, za kterou byl obchod proveden, se říká slippage neboli skluz ceny.
Slippage jsou cenové pohyby, k nimž dojde mezi okamžikem, kdy příkaz vstoupí na trh, a okamžikem jeho vyplnění. Investor pak musí přistoupit na jinou cenu, než jakou původně chtěl.
Slippage se může objevit na všech trzích, na těch kryptoměnových (zejména decentralizovaných) ale nastává častěji a ve větším rozsahu kvůli vysoké volatilitě cen.
K tomu se přidávají problémy jako nízký objem a slabá likvidita, které pravděpodobnost skluzu ještě zvyšují.
Příklad: chcete zadat nákupní příkaz nad 100 dolarů, jenže trh nemá dost likvidity, aby ho vyplnil za cenu, kterou chcete. Musíte tedy brát příkazy nad 100 dolarů tak dlouho, dokud se ten váš nezaplní celý. Výsledkem je, že průměrná cena vašich nákupů skončí nad sto dolary – a přesně tomu říkáme slippage.
Když tedy zadáte tržní příkaz, burza váš nákup nebo prodej automaticky spáruje s limitními příkazy v knize objednávek. Kniha vás spáruje za nejlepší cenu, ale pokud na požadované úrovni není dost objemu, začnete stoupat o příčku výš. Ve výsledku se můžete setkat s cenami, které jste nečekali.
Nezhoubný a zhoubný skluz
Slippage má dvě podoby, pozitivní a negativní. Je-li cena, za kterou byl obchod proveden, nižší než cena v nákupním příkazu, mluvíme o pozitivním skluzu – investor nakoupil levněji, než čekal.
Je-li realizovaná cena vyšší než cena v nákupním příkazu, jde o negativní skluz, protože investora poškozuje. U prodejních příkazů to platí obráceně.
Příliš mnoho skluzů dokáže potrápit obchodníky, kteří obchodují často. Slippage sice nelze odstranit úplně, ale pro její snížení mohou tradeři sáhnout po limitních příkazech místo tržních.
Některé burzy umožňují nastavit toleranci, která míru skluzu omezí. Když ale toleranci nastavíte příliš nízko (běžně se používá 0,1 % až 5 %), hrozí, že obchod neproběhne vůbec a přijdete o velkou příležitost. Pro nezkušené investory se slippage může rázem změnit v noční můru. Právě proto je důležité rozumět cenové volatilitě jak u kryptoměn, tak na akciovém trhu.
Několik tipů, jak míru slippage minimalizovat:
Používejte limitní příkazy. Díky nim získáte cenu, kterou chcete, nebo dokonce lepší. Obětujete sice rychlost provedení, ale zbavíte se negativního skluzu.
Rozdělte velké příkazy na malé části. Pozorně sledujte knihu objednávek a snažte se nezadávat příkazy větší, než je aktuální objem.
U nelikvidních aktiv vytvoří malý skluz i jediná transakce. Pokud ale provedete velké množství drobných obchodů, projeví se to na ceně, kterou nakonec dostanete.
Pozor na transakční poplatky na decentralizovaných burzách. Některé sítě míru skluzu snižují, jiné si účtují poplatky, které vám dokážou vynulovat zisk.