Těžba je v nejjednodušším pojetí systém, ve kterém těžaři dostávají odměnu v kryptoměně za to, že do blockchainu přidávají nové bloky. Sobecká těžba (selfish mining) je oproti tomu záškodnická strategie, kterou si těžaři vymysleli, aby si své zisky navýšili. Sobecký těžař bloky, které do blockchainu přidá, zatají a snaží se tuto skrytou větev dál prodlužovat.
Sobecká těžba je tedy strategie, při níž se těžař snaží vydělat tím, že zadrží bloky, kterými do blockchainu přispěl. Těm, kdo ji provozují, se říká sobečtí těžaři. Jejich cílem je získat víc bitcoinů tak, že poctivé těžaře přimějí těžit na nesprávném blockchainu.
Jak sobecká těžba probíhá?
Sobečtí těžaři nově přidané bloky nezveřejní hned, ale nechají si je pro sebe. Blockchain se tím rozdvojí. Toto rozdvojení může ostatní těžaře zmást a svést je k těžbě na nesprávném řetězci. Těžaři, kteří pracují na špatném blockchainu, plýtvají energií i prostředky.
Právě tady vzniká nespravedlivý zisk: sobečtí těžaři na něj dosáhnou díky tomu, že poctiví těžaři pracují na falešném řetězci. Se zatajeným blockchainem si tak chtějí vydělat víc bitcoinů z cizí práce. A protože jsou náklady na energii oproti běžnému provozu nižší, přináší jim to zisk i v tomto ohledu.
Je sobecká těžba problém pro Bitcoin?
Sobecká těžba s sebou nese riziko centralizace těžby, což je v příkrém rozporu s filozofií Bitcoinu. Tvrdit, že by Bitcoin skutečně ohrožovala, ale působí nerealisticky. Proti sobecké těžbě existují opatření a k tématu se objevilo několik teorií.
Jedním z těchto opatření je Freshness Preferred, který v roce 2014 navrhl Ethan Heilman. Mechanismus Freshness Preferred je obranný nástroj, jenž sobecké těžaře trestá: skryté bloky, které vytvořili, jsou zablokovány a těžaři za ně nesou postih.
Jinou teorii přišel v roce 2018 Jake Gober, který ukázal, že sobecká těžba není výnosnější než ta poctivá. Podle Gobera by se v případě vyšší výnosnosti pustili do sobecké těžby všichni, jenže právě to by ziskovost srazilo dolů, protože by mezi skupinami sobeckých těžařů vznikl závod.